Bolesti zad trochu jinak. Myofasciální syndromy jako zdroj bolesti.

Trigger body

Trigger body – Spoušťové body

trigger bodyTrigger body – spoušťové body jsou jedním z projevů funkčních poruch pohybové soustavy. Nebo lépe řečeno jedním z projevů poruchy svalové funkce. Trigger body jsou místa ve svalech , kde z určitých důvodů došlo k poruše přirozené schopnosti stažení a uvolnění ( kontrakce a dekontrakce ) svalových vláken. Svalové vlákno je základní stavební jednotkou svalu.  Svaly pohybového systému se nazývají kosterní nebo také příčně pruhované, což je dáno jejich mikroskopisckým složením ( viz obrázek ). Princip fungování svalového vlákna je založen na vzájemné změně ( posunu ) polohy dvou bílkovin – aktinu a myosinu.  Tyto dvě bílkoviny  tvoří miniaturní píst nebo hydrauliku, která se dle potřeby pohybu zasouvá nebo vysouvá. Pohyb  je poháněn stálým přísunem energie  dodávaným ATP. Významnou  roli pak hraje také koncentrace vápníkových iontů v rezervoáru energie zvaném sarkoplazmatické retikulum.  Posun dvou uvedených bílkovin navzájem  je zajišťován chemickou vazbou mezi aktinem a myosinem, která funguje jako miniaturní páky, které posouvají bílkoviny navzájem. Těchto miniaturních „pístů“ jsou ve svalu miliony a pod kontrolou nervového systému , který je se svalem spojen tzv. nervosvalovými ploténkami , v geniální  harmonii přispívají každý svým dílem k výslednému svalovému pohybu .

Aktin a Myosin – základní stavební prvky svalu

Spoušťový bod

Trigger body vznikají při narušení této harmonie  stahu a uvolnění. Příčin, které vedou ke vzniku spoušťových bodů je mnoho. Může jít o přímé poranění svalu, hormonální poruchy, minerálové poruchy. Velmi častou příčinou je však chronické svalové přetížení s dlouhodobou kontrakcí ( stahem ) nízké intenzity. Typickým příkladem je například práce vsedě u PC , kdy podvědomě zvednutá ramena vedou k chronickému přetížení trapézových svalů a zvedačů lopatek, jakožto bývají současně postiženy i další svalové skupiny ( krátké vzpřimovače hlavy a nebo svaly předloktí ). Zcela zásadní roli pak hraje stres. Ten cestou podvědomé zvýšené aktivity stresové svaloviny ( obličej, šíje, pánev a pánevní dno ) vede k chronickému dlouhodobému aktivování uvedených svalových skupin a zásadně přispívá k rozvoji trigger bodů.

Trigger bodCestou těchto příčin dojde k tomu, že se obrazně řečeno píst na některém místě zasekne. To je spojené s poruchou koncentrace vápníkových iontů uvnitř svalové buňky a tzv. energetickou krizí.  Jde o fatální poruchu  dodávky energie nutné pro vazbu mezi aktinem a myosinem a její následné uvolnění. Část svalových vláken ( pístů ) tak zůstane v pozici – ZASUNUTO, čehož výsledkem je svalová křeč postižených svalových vláken s jejich zkrácením . Nejde o zkrácení celého svalu , ale pouze části jeho vláken. V centru zkrácení jsou „písty“ aktinu a myosinu nahuštěny na sebe a směrem do periferie jsou pak zbývající „písty“ kompenzačně protažené ( viz. obrázek ). V centru vlákna pak bývá obvykle samotný spoušťový bod. V důsledku stažení vlákna a jeho zkrácení pak dochází na začátku a úponu svalu ke zvýšenému napětí. To pak bývá příčinou tzv. úponových bolestí podílejících se např. na tenisovém lokti nebo bolestech při patní ostruze. Spoušťový bod samotný je pak zdrojem tzv. přenesených bolestí  a dalších jevů spojených s poruchou svalové funkce postiženého svalu a svalů okolních.

Typy spoušťových bodů a jejich projevy

Aktivní body

  • Jsou zdrojem spontánní bolestivosti jak lokální tak přenesené
  • Jsou zdrojem svalového spasmu, oslabení okolních vláken  a zdrojem omezení pohybového rozsahu v kloubu svalem ovládaném
  • Mohou být doprovázeny změnami potivosti kůže nad postiženou oblastí, změnou prokrvení a ochlupení

Latentní body

  • nejsou zdrojem spontánní přenesené bolesti dokud nejsou stimulovány
  • mohou být zdrojem omezení pohyblivosti

Satelitní body

  • vznikají v zóně přenesené bolesti

Sekundární

  • tak bývají občas označovány ve svalech okolí a funkčně opačných než je sval postižený

trigger body

Referenční vzorce bolesti